STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO VRCHLABÍ
člen Svazu českých a moravských bytových družstev - SČMBD

S T A N O V Y

Stavebního bytového družstva Vrchlabí

Část I.

Základní ustanovení

 

Čl. 1

Firma přijala název: Stavební bytové družstvo, Vrchlabí a má sídlo: ve Vrchlabí, ul. Východní 1378, PSČ 543 01

Čl. 2

1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností a společnými prostředky byty, hospodařit s nimi a tak se podílet na uspokojování svých bytových potřeb a tím i obecného zájmu.

2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.

3) Družstvo je správcem osobních údajů, které zpracovává pro účely vedení evidence svých členů, pro převody členských práv a povinností, uzavírání smluv o podnájmu a výměnách bytů, změn příjmení, změn počtu osob bydlících v bytě, podklady pro sdělení k dědickému řízení. Dále pak k soudnímu vymáhání pohledávek svých členů, k žalobám o vyklizení bytů, k návrhům na soudní výkony rozhodnutí. Osobní údaje jsou rovněž zpracovávány pro účely převodu bytů do vlastnictví s následným vkladem do katastru nemovitostí.  Pro tyto účely družstvo jako správce osobních údajů eviduje: jméno a příjmení, bydliště, datum a místo narození, rodné číslo a stav.

Část II.

Činnosti družstva

Čl. 3

1) Činnost družstva je založena na družstevním vlastnictví domů, bytů, rodinných domků, objektů s nebytovými prostorami, na správě a provozu bytů a na ostatním majetku družstva.

2) Předmětem činnosti družstva je zejména:

    a) činnost za účelem zajišťování potřeb svých členů spočívající především v

        aa) organizování přípravy a provádění popř. zabezpečování výstavby bytů, rodinných domků a nebytových prostor

        ab) provádění popř. zajišťování údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytových a nebytových objektů

        ac) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor

        ad) přidělování bytů, rodinných domků a nebytových prostor, uzavírání příslušných smluv,  převody družstevních bytů a rodinných domků do vlastnictví

     b) činnost za účelem podnikání spočívající především v

          ba) provádění popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizaci a rekonstrukci bytů a nebytových prostor popř. bytových a nebytových objektů ve vlastnictví jiných osob

          bb) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví jiných osob

          bc) nákupu zboží a materiálu za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

    c) činnosti a služby, které zajišťuje správa družstva

          ca) dodávka tepla a TUV z vlastních kotelen

3) Družstvo může vykonávat i další činnosti schválené představenstvem, pokud si k jejich vykonávání opatří příslušné oprávnění. Činnosti, při nichž majetková účast družstva přesahuje 500 tis.  Kč, podléhají schválení shromáždění delegátů.

Část III.

Členství v družstvu

Čl. 4

Vznik členství

1) Členem družstva může být zletilý občan s trvalým pobytem na území České republiky. Nezletilý občan se může   stát členem družstva z důvodů dědění nebo v případech uvedených v čl. 55.

2) Za člena družstva nemusí být přijat občan, jemuž členství v družstvu zaniklo již dříve vyloučením podle čl. 25.

3) Členství právnických osob je vyloučeno.

Čl. 5

1) Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce  musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 500,-- Kč, základního členského vkladu ve výši 1000,-- Kč a dalšího členského vkladu ve výši 2000,-- Kč (další členský vklad ve výši 2000,-- Kč skládají nebydlící  členové jako zálohu na členský podíl).

2) Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem.

3) Družstvo vrátí zápisné, základní členský vklad a další členský vklad občanu, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí.

Čl. 6

Přechod a převod členství

1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je dědiců více, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem (manželi), určeným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. Členem družstva z titulu dědění se může stát i fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt.

2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na fyzickou osobu, která splňuje podmínky vzniku členství, a to způsobem stanoveným zákonem.

3) Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního  bytu.

4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem.

Čl. 7

Společné členství manželů

1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vznikne se společným nájmem bytu (nebytového prostoru) i společné členství manželů v družstvu.    

2) Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manželů i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů podle čl. 6.

3) Společné členství manželů podle odst. 1 a 2 nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Právo společného nájmu nebytových prostor a tedy ani společné členství manželů v družstvu nevznikne také v případě, kdy nebytový prostor slouží k výkonu povolání pouze jednoho z manželů.

4) Za společné členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas.

Čl. 8

1) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo  na jejich členství společné.

2) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném bytovém družstvu.

Splynutí, přeměna a rozdělení členství

Čl. 9

Splynutí členství

1) Jestliže člen získá v témže družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučením družstev a převodu části majetku, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic  s členstvím podle čl. 17 a 18. Jestliže člen nevykoná tuto dispozici do tří měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné.

2) Z důvodů uvedených v odst. 1, splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství.

3) Při splynutí členství podle odst. 1 a 2, platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány.

Čl. 10

Přeměna členství

K přeměně členství dochází v těchto případech:

a) Společné členství manželů se mění na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 27

b) Společné členství manželů se převedením bytu do vlastnictví mění na samostatné členství jednoho z nich a to na základě dohody společných členů

c) Samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 24 odst. 2 mění na samostatné členství (nebo společné členství) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele

d) Samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu se výměnou družstevního bytu  mění na společné členství manželů

e) Samostatné členství nájemníka družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů

Čl. 11

Rozdělení členství

K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé - společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor.

Čl. 12

Členská práva a povinnosti

Člen družstva má právo zejména:

a) Účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy a nebo prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů

b) Být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům

c) Účastnit se veškeré družstevní činnosti a používat výhod, které družstvo svým členům poskytuje

d) Předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkajícími  se činnosti družstva, k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován

e) Na přidělení konkrétně určeného bytu (nebytového prostoru) splatí-li členský podíl příp. dodatečný členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené. U svépomocné výstavby vzniká členu toto právo úhradou splatné peněžní částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o jiném plnění. Člen má právo na vydání  rozhodnutí o přidělení bytu do třiceti dnů po vzniku práva na přidělení bytu

f) Na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, na základě dohody o výměně bytu a na základě zdědění členského  podílu

g) Na přidělení bytu (nebytového prostoru) určeného do vlastnictví zaplacením splatné peněžní částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o výstavbě

h) Na roční vyúčtování zaplacených záloh nájemného a záloh úhrad za plnění poskytovaných s užíváním bytu a na vypořádání podle zásad schválených shromážděním delegátů

Čl. 13

Člen družstva je povinen zejména:

a) Dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva

b) Uhradit zálohový členský podíl, popřípadě doplatek členského podílu a dodatečný členský vklad ve stanovené výši a lhůtě

c) Platit nájemné za užívání bytu a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu anebo zálohy na ně

d) Hradit příspěvky na činnosti družstva a hradit poplatky za úkony ve výši určené shromážděním delegátů

e) Chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru)

f) Převzít byt na základě smlouvy o nájmu bytu, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené družstvem, nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu

g) Oznamovat doporučeným dopisem členské evidenci družstva a písemně příslušnému výboru samosprávy změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a rozúčtování záloh - úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, zejména počet osob bydlících v bytě a datum změny, a to nejdéle do 3 dnů poté, kdy dojde ke změně. To platí i o aktuálním místu pobytu člena  (společných členů) pro účely zasílání korespondence.

h) Umožnit pověřeným zástupcům družstva po předchozím oznámení zjištění technického stavu bytu (nebytového prostoru) a provedení odečtu na měřidlech, případně provedení výměny měřidel tepla, TUV a SV.

i) Podílet se na úhradě ztráty z ostatního hospodaření a při likvidačním schodku podle rozhodnutí shromáždění delegátů

j) Přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva. Účastnit se akcí schválených příslušným orgánem družstva nebo samosprávy

k) Hradit opravy v bytě související s jeho užíváním dle zásad schválených shromážděním delegátů.

l) Na základě usnesení čl. schůze samosprávy provádět dle rozpisu úklid domu a jeho okolí, účastnit se na svépomocné údržbě a opravách domu včetně udržování venkovních ploch a zeleně. V zimním období odstraňovat sníh a zajišťovat posyp komunikací, připadajících k obytnému domu, pokud jsou pozemky a komunikace ve vlastnictví družstva

m) V případě nesplnění nebo nemožnosti splnění (z důvodů zdravotních aj.) povinností dle písm. l), zajistit splnění rozepsaných úkolů jinou osobou, nebo uhradit samosprávě vzniklé náklady v termínu ročního vyúčtování

Čl. 14

Majetková účast člena družstva

1) Majetkovou účast člena v družstvu tvoří členský vklad (tj. základní členský vklad a další členský vklad), členský podíl, příp. dodatečný členský vklad.

2) Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a je 1000,-- Kč (včetně vlastníků bytu - členů družstva). Po dobu trvání členství nemůže majetková účast člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu.

3) Další členský vklad tvoří: a) členský podíl

                                         b) další majetková účast člena na nákladech výstavby

4) Členský podíl a další majetková účast člena na nákladech výstavby jsou upraveny v následujících ustanoveních.

5) Další majetkovou účast člena na podnikání družstva může člen složit za podmínek stanovených představenstvem. Výše této majetkové účasti je mírou pro rozdělení zisku nebo úhrady ztráty z této činnosti.     

Čl. 15

Členský podíl

1) Členským podílem je majetková účast člena na družstevní výstavbě, technickém zhodnocení domu, příp. pořízení pozemku příslušejícího k domu. Členský podíl se neodepisuje a je zůstatkovou hodnotou členského podílu, který je zároveň vypořádacím podílem pro účely dědictví. Spoluvlastnictví členského podílu je vyloučeno.

2) Zálohovou výši členského podílu určí družstvo před zahájením družstevní výstavby tak, aby jeho výška kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na byt (nebytový prostor), který byl členovi přidělen, snížené o státní příspěvek poskytnutý na výstavbu, o úvěr poskytnutý peněžním ústavem na výstavbu, příp. o jiné zdroje financování družstevní výstavby.

3) Člen je povinen zaplatit zálohový členský podíl před zahájením výstavby ve výši a lhůtě stanovené družstvem. Tato část členského podílu se skládá z dalšího členského vkladu a dalšího peněžitého případně jiného plnění ve výši připadající na družstevní byt (nebytový prostor), který má být členovi předán do nájmu. Jiné než peněžní  plnění na členský podíl spočívá v hodnotě práce, příp. v hodnotě věcného plnění při svépomocné výstavbě.   Rozsah této části členského podílu je určen smlouvou o jiném plnění na členský podíl, uzavřenou mezi  družstvem a členem. Členský podíl může mít formu nepeněžitého vkladu, o jehož způsobu ocenění rozhodne  představenstvo družstva. Člen není oprávněn členský podíl poskytnout do zástavy k zajištění svých závazků a pohledávek.

4) V případě nutnosti zvýšit zálohu na členský podíl je člen povinný zvýšení členského podílu uhradit ve výši, lhůtě a způsobem stanoveným družstvem.

5) Po dokončení výstavby vypořádá družstvo s financujícím peněžním ústavem finanční zdroje. Po finančním uzavření stavby rozdělí družstvo náklady a zdroje financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) a  představenstvo rozhodne o konečné výši členského podílu.

6) S rozdělením nákladů a zdrojů financování na byty (nebytové prostory) a s rozhodnutím o konečné výši členského podílu seznámí družstvo člena nejpozději do 6 měsíců od finančního uzavření stavby. Rozhodnutí o konečné výši členského podílu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí se může člen písemně odvolat. Odvolání nemá odkladný účinek. Nedoplatek členského podílu je splatný do 30 dnů od doručení rozhodnutí (pokud představenstvo nerozhodne jinak), v této lhůtě je družstvo povinno uhradit případný přeplatek členského podílu. Při svépomocné družstevní výstavbě vypořádá družstvo se členem i hodnotu jiného plnění na členský podíl.

7) Doklad o rozdělení nákladů a zdrojů financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) zašle družstvo  na vědomí také výboru samosprávy.

8) Obdobně jako v odstavcích 2 - 7 se postupuje při financování technického zhodnocení domu, příp. pořízení pozemku členským podílem.

9) Pokud nejsou v základním fondu bytového hospodářství příslušné samosprávy vytvořeny dostatečné zdroje určené ke krytí investičních nákladů, předepíše představenstvo družstva dodatečné členské podíly a rozhodne o lhůtě jejich platnosti. O příslušnou částku se zvýší fond členských podílů samosprávy. 

Čl. 16

Členský podíl uvolněného bytu

1) Před uzavřením nájemní smlouvy k uvolněnému bytu (nebytovému prostoru) určí představenstvo výši členského podílu následujícího nájemce částkou odpovídající hodnotě členského podílu zvýšeného o částku do té doby splacené hodnoty úmoru úvěru (všech předcházejících členů užívajících daný byt) poskytnutého na družstevní výstavbu.

2) Případný rozdíl mezi výší členského podílu určeného podle odst. 1 a výší členského podílu zhodnoceného o členem splacenou část úmoru úvěru vyplacenému dosavadnímu nájemci daného družstevního bytu se zúčtuje způsobem schváleným shromážděním delegátů.

3)Přidělení uvolněného bytu (nebytového prostoru) je vedle úhrady členského podílu připadajícího na tento byt podmíněno splacením dodatečného členského vkladu. Výše dodatečného členského vkladu bude stanovena dle kritérií schválených shromážděním delegátů. Dodatečný členský vklad se neodepisuje. Dodatečný členský vklad se vlastníkovi bytu (nebytového prostoru) při zániku jeho členství v družstvu nevrací, stává se součástí členského podílu a nadále je s ním nakládáno obdobně.

Čl. 17

Převod členských práv a povinností

1) Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodlého souhlasu orgánů družstva.

2) Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Nabyvatel je povinen předložit takovou smlouvu členské evidenci družstva nejpozději do tří dnů po uskutečnění převodu.

3) Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají jakmile družstvo obdrží písemné oznámení  dosavadního člena (společných členů) o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. Při převodu  musí být splněny podmínky členství podle čl. 4. Toto oznámení musí být předloženo nejpozději do 3 dnů po uskutečnění převodu a musí obsahovat veškeré osobní údaje nabyvatele členských práv a povinností včetně  všech rodinných příslušníků jeho domácnosti.

4) Za úkony spojené s převodem členských práv a povinností náleží družstvu poplatek, jehož výše je stanovena usnesením shromáždění delegátů.       

Čl. 18

Převod části členských práv a povinností

1) Člen může převést část svých členských práv a povinností za podmínek uvedených v čl. 17 na jiného člena téhož družstva v případech:

    a) Kdy člen - nájemce družstevního bytu z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva, získal právo na přidělení jiného bytu v témže družstvu nebo právo takový byt užívat

    b) Kdy člen - nájemce družstevního bytu získal právo na přidělení jiného bytu v družstvu

    c) Kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) převádí část členských práv a povinností týkající se bytu (nebytového prostoru)

2) Předseda dá souhlas ke vzájemnému převodu části členských práv a povinností mezi členy téhož družstva v případech, kdy předmětem převodu jsou práva a povinnosti týkající se bytů, z nichž alespoň u jednoho dosud nevzniklo právo na uzavření nájemní smlouvy.

3) Rozhodnutí předsedy musí být členu doručeno do vlastních rukou.

Čl. 19

Odstoupení ze svépomocné výstavby

1) Člen může odstoupit od smlouvy o jiném plnění na členský podíl. Odstoupením se ruší smlouva o jiném plnění  na členský podíl a členovi zaniká právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru). Ostatní  členská práva zůstávají členu zachována.

2) Družstvo může rozhodnutím předsedy podle čl. 83 odst. 1, písm. d) na základě návrhu členské schůze samosprávy nebo na základě vlastního zjištění (s přihlédnutím k vyjádření členské schůze samosprávy) odstoupit od smlouvy o jiném plnění na členský podíl, jestliže člen:

    a) Neplní přijaté závazky ze smlouvy o jiném plnění na členský podíl

    b) Trvale porušuje pracovní kázeň nebo vykazuje bez viny družstva neuspokojivé pracovní výsledky

    c) Zavinil, že družstvu při svépomocné výstavbě vznikla značná škoda nebo podstatné zdržení výstavby

3) Odstoupení družstva od smlouvy o jiném plnění na členský podíl může předseda rozhodnout:

    a) V případě uvedeném v odst. 2 písm. a) a b) jen dal-li členu výstrahu doporučeným dopisem a člen ji v dané lhůtě nerespektoval

    b) V případě uvedeném v odst. 2 písm. c) jen vyzval-li člena doporučeným dopisem k náhradě způsobené škody a člen této výzvě v dané lhůtě nevyhověl

4) Rozhodnutí předsedy o odstoupení od smlouvy o jiném plnění na členský podíl musí být členu doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí může člen podat písemné odvolání. Odvolání má odkladný účinek.

Čl. 20

1) V důsledku zániku smlouvy o jiném plnění na členský podíl při výstavbě svépomocí má člen nárok na vrácen peněžní části členského podílu snížené o další členský vklad a na úhradu hodnoty jiného plnění na členský podíl.

2) Nárok člena na vrácení peněžní částky členského podílu (s výjimkou částky rovnající se dalšímu členskému

    vkladu), jakož i nárok na úhradu věcného plnění, vzniká dnem následujícím po zániku smlouvy o jiném plnění na  členský podíl na základě oznámení člena nebo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k podání odvolání  proti rozhodnutí o zániku smlouvy o jiném plnění na členský podíl anebo dnem následujícím po doručení  rozhodnutí o zamítnutí odvolání.

3) Člen má nárok na vyúčtování hodnoty osobního plnění do jednoho roku po finančním vypořádání stavby a na její úhradu do třiceti dnů ode dne, kdy byl s vyúčtováním seznámen. Družstvo může tento nárok uspokojit i dříve, není-li pochyb o finančním výsledku příslušné stavby.

4) Při výplatě peněžní částky členského podílu a hodnoty jiného plnění na členský podíl má družstvo právo na započtení svých splatných pohledávek vůči členu.

Čl. 21

Zánik členství

Členství v družstvu zaniká:

a)   dohodou

b)   vystoupením

c)   smrtí člena, pokud jeho členství nepřejde na dědice

d)   vyloučením

e)   zánikem družstva

f)    prohlášením konkursu na majetek člena

g)   zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena

h)   pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností

i)    vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností

j)    jiným způsobem stanoveným zákonem

Čl. 22

D o h o d a

1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.

2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

Čl. 23

V y s t o u p e n í

1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců, tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva.

2) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva.

3) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva.

Čl. 24

Úmrtí člena

1) Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský vklad nebo členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstvního bytu (nebytového  prostoru). Nepřešlo-li členství na dědice, zaniká smrtí člena.

2) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témže družstvu, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více

    samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců. Agenda a činnosti spojené s přechodem členství jsou družstvem zpoplatněny částkou schválenou shromážděním delegátů.

Čl. 25

V y l o u č e n í

1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jestliže:

    a) Závažným způsobem nebo opětovně a přes výstrahu porušuje své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami

    b) Neplatí úhradu za užívání bytu (nebytového prostoru) nebo za služby s tímto užíváním spojené po dobu delší  než  tři měsíce

    c) Byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, jeho majetku nebo proti členům  družstva

    d) Ke dni převodu bytu do vlastnictví nezaplatil ve lhůtě stanovené představenstvem základní členský vklad dle  článku 14 odst. 2).  

    e) On sám nebo ti co s ním bydlí hrubým způsobem porušují zásady slušnosti ve vztahu k ostatním bydlícím, zejména porušují opětovně hrubě pořádek v domě.  

2) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jen do tří měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod pro vyloučení,  nejpozději však do dvou let ode dne, kdy tento důvod vznikl.

3) Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odst. 1) písm. b), e) předmětem šetření jiného orgánu, začíná lhůta tří měsíců podle odst. 2 dnem, kdy se družstvo dozvědělo o výsledku tohoto šetření.

4) Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být doručeno do vlastních rukou. V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odst. 1, který nelze dodatečně měnit: členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi.

5) Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání k shromáždění delegátů. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Odvolání má odkladný účinek.

6) Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, zaniká.

7) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 6, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů.

 

Čl. 26

Likvidace družstva

Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku.

Čl. 27

Zánik společného členství manželů

1) Společné členství manželů v družstvu zaniká:

   a) smrtí jednoho z manželů

   b) dohodou rozvedených manželů

   c) rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými manželi

2) Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel. Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů nebo rozhodnutím soudu.

3) Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé - společní členové družstva, užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu.

4) Společné členství manželů v družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností, jejich písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva, vyloučením a zánikem družstva po ukončení likvidace, popř.

    jiným způsobem stanoveným zákonem.

5) Rozvedení manželé jsou povinni předložit dohodu nebo rozhodnutí soudu podle odst. 2), 3) nejpozději do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu nebo uzavření dohody. Podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. Agenda a činnosti s tím spojené jsou družstvem zpoplatněny částkou schválenou shromážděním delegátů.

Čl. 28

Majetkové vypořádání

1) Zánikem členství podle čl. 21 vzniká bývalému členovi nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl.

    Vypořádací podíl se rovná účetní hodnotě majetkové účasti člena v družstvu (čl. 14):

    a) U nebydlícího člena (člen, jemuž družstvo dosud nepřidělilo byt nebo nebytový prostor podl čl. 34) se vypořádací podíl rovná základnímu členskému vkladu (čl. 14 odst. 2) a dalšímu členskému vkladu (čl. 14 odst. 3)

    b) U nájemce (člen, jemuž družstvo přidělilo byt nebo nebytový prostor podle čl. 34) se vypořádací podíl rovná základnímu členskému vkladu (čl. 14 odst. 2), členskému podílu (čl. 15)

    c) U vlastníka (člen, jemuž družstvo převedlo byt nebo nebytový prostor podle zvláštního zákona l) se vypořádací podíl rovná

        ca) nule, jestliže základní členský vklad převodem bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví člena zanikl, protože byl zdrojem financování převedeného bytu nebo nebytového prostoru, a vlastník základní členský vklad znovu do družstva nesložil         

        cb) základnímu členskému vkladu (čl. 14 odst. 2), jestliže základní členský vklad zdrojem financování převedeného bytu nebo nebytového prostoru nebyl, nebo jestliže vlastník, jemuž převodem bytu nebo nebytového prostoru základní členský vklad zanikl, znovu základní členský vklad do družstva složil

     d) U vlastníka, který nepožádal o zachování členství v družstvu se majetkové vypořádání po převodu byt do vlastnictví - vypořádací podíl stanoví dle metodiky Českomoravského svazu bytových družstev Praha:

          da) vypořádání se provádí následujícím vypořádáním pro výplatu:

                 I. fond sociální

                II. fond odměn

          db) vypořádání ze zajišťovacího fondu se neprovádí

2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení řádné účetní závěrky za rok,

    ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo

    jeho část i dříve.

3) Výplata členského podílu a dodatečného členského vkladu je vázána vždy na uvolnění bytu (nebytového

    prostoru).

4) Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu členského

    podílu a dodatečného členského vkladu uplynutím 3 měsíců od schválení roční účetní závěrky za rok, ve kterém  po zániku nájmu přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu.

5) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství  nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva.

6) Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu.

7) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností, spojených s členstvím a nebo výměny bytu, nevzniká

    dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo

    výměny vypořádají mezi sebou.

8) Při převodu bytu do vlastnictví nájemci družstevního bytu nevznikne dosavadnímu členovi družstva nárok

    na vypořádací podíl t.j. základní členský vklad a členský podíl. V případě, že při převodu bytu do vlastnictví

    zaplatí vlastník bytu družstvu základní členský vklad a jeho členství bude zachováno, rovná se vypořádací

    podíl při zániku takového členství výplatě základního členského vkladu.  

Čl. 29

Členská evidence

Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické

osoby i výše její majetkové účasti popř. další rozhodné skutečnosti. V seznamu se bez zbytečného odkladu

vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem,

aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství

a obsahu zápisu v seznamu. V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zákonem

č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Část IV.

Pořadníky a přidělování bytů

Čl. 30

Sestavování pořadníků

Družstvo přiděluje svým členům byty (nebytové prostory) podle pořadníku sestaveného podle délky členství.

U svépomocné výstavby přihlédne též k potřebám stavby.

Čl. 31

Délka členství

1) Pro účely sestavování pořadníku se členu započítává délka členství od jeho vzniku, pokud dále není uvedeno

    jinak.

2) Délka členství člena, jemuž splynula členství, se pro účely sestavování pořadníku započítává z toho členství,

    v jehož rámci dosud nebyla uspokojena jeho bytová potřeba.

3) Délka členství člena, který v témže družstvu žádá o přidělení jiného bytu než který užívá, nebo jiného

    nebytového prostoru, se pro účely sestavování pořadníku počítá ode dne doručení jeho žádosti o přidělení

    jiného bytu (nebytového prostoru).

4) Délka členství člena, který převodem části členských práv a povinností převedl na jiného člena téhož družstva

    nájem bytu, se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne podání žádosti o přidělení jiného bytu. 

5) Délka členství člena, který se stal nájemcem nebytového prostoru v případech uvedených v čl. 27 odst. 3 se

    pro účely sestavování pořadníku pro přidělení bytu započítává ode dne přeměny členství.

 6) Délka členství člena, jemuž byl převeden byt do vlastnictví, se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne vkladu smlouvy o převodu bytu do katastru nemovitostí.

Čl. 32

Družstvo sestavuje pořadníky podle druhů a forem výstavby, popřípadě podle obcí a lokalit.

Čl. 33

1) Návrh pořadníku předloží představenstvo k připomínkám členům nejpozději dva měsíce před jeho předložením  ke schválení. O zveřejnění vyrozumí družstvo členy družstva způsobem v družstvu obvyklým. Návrh pořadníku musí být přístupný členům družstva nejméně po dobu třiceti dnů. V této době mohou členové podávat své   připomínky.

2) Pořadník schvaluje představenstvo družstva.

3) Schválený pořadník musí být po dobu jeho platnosti zveřejněn způsobem v družstvu obvyklým.

Čl. 34

Přidělování bytů

1) Byty přiděluje předseda členům podle jejich pořadí v pořadníku.

2) Představenstvo může přidělit byty mimo pořadník v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů

    důležitých potřeb bytového družstva. V jednom roce lze takto přidělit nejvýše 10 % z celkového počtu

    přidělených bytů podle pořadníku v příslušném kalendářním roce, nejméně jeden byt.

3) Mimo pořadník může dále představenstvo přidělit byt členu, jehož byt, který v družstvu užívá, se stal

    neobyvatelným, nebo byl-li člen družstva zbaven práva na přidělení bytu nebo práva na jeho užívání

    nesprávným postupem družstva.

4) Představenstvo může  postupem podle čl.16 odst.3 přidělit byt mimo pořadník, kdy přidělovaný byt byl uvolněn vyklizením dosavadního nájemce do náhradního bytu (ubytování, či holobytu). 

4) Mimo pořadník může představenstvo  přidělit uvolněný byt členu, který v témže družstevním domě již užívá byt nevyhovující jeho bytové potřebě, uzavřel-li člen s družstvem písemnou dohodu, že dosud užívaný byt družstvu vrátí.

    

Čl. 35

1) Před přidělením bytu předseda vyzve písemně člena ke splacení členského podílu podle čl. 15 a případně

    dodatečného členského vkladu podle čl. 16, popř. k uzavření smlouvy o jiném plnění na členský podíl při

    výstavbě svépomocí, lhůtu na zaplacení stanoví nejméně na 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou.

2) Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě členský podíl, případně dodatečný členský vklad podle odst. 1, nebo

    odmítne-li u svépomocné výstavby uzavřít smlouvu o jiném plnění, předseda popř. představenstvo mu byt

    nepřidělí.

Čl. 36

Změna rozhodnutí o přidělení bytu

 

Představenstvo družstva může po dohodě se členem změnit své pravomocné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu, jestliže s členem nebyla dosud uzavřena nájemní smlouva. Nový příděl se považuje za realizaci původního pořadníku, popř. šlo-li o příděl mimo pořadník, za realizaci tohoto přídělu.

Čl. 37

Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu

1) Představenstvo družstva zruší  pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu v případě odstoupení člena ze

    svépomočné výstavby  podle čl. 19 stanov.

2) Představenstvo družstva může zrušit pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu v případech, kdy:

    a) člen na výzvu předsedy neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek členského podílu podle čl. 15

    b) člen odmítl převzít byt, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené představenstvem

3) Rozhodnutí o zrušení pravomocného rozhodnutí o přidělení bytu musí být členovi doručeno do vlastních

    rukou. Proti rozhodnutí podle odst. 2 se může člen odvolat. Odvolání má odkladný účinek.

4) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 1 vzniká členovi nárok na majetkové vypořádání podle čl. 28.

5) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 2 vzniká členovi nárok na vrácení zálohové části členského podílu.

    Tento nárok vzniká uplynutím dvou měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí  o přidělení družstevního bytu.

Čl. 38

Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu

Představenstvo družstva může smlouvou o nájmu přenechat družstevní byt (nebytový prostor) občanovi

popř. právnické osobě, i když nepůjde o člena družstva v případě, kdy o byt (nebytový prostor) nemá zájem

žádný z členů družstva. Stejně může představenstvo družstva přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo

zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení členského podílu

podle čl. 15. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se určí

ve smlouvě. 

  

Část V.

Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru)

Čl. 39

Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru)

1) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává

    svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za

    to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy:

    a) Na nákladě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), vydaného příslušným orgánem

        družstva

    b) Převodem členských práv a povinností podle čl. 17 nebo převodem části členských práv a povinností podle

         čl. 18

    c) Na základě dohody o výměně bytu

    d) Na základě zdědění členského podílu

3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu (nebytového prostoru), jeho příslušenství, rozsah jejich

    užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (nebytového prostoru) nebo

    jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

Čl. 40

Práva a povinnosti z nájmu bytu

1) Se členem - nájemcem družstevního bytu a s manželi - společnými nájemci mohou na základě jejich práva

    v bytě bydlet jejich příbužní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci ve

    společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen - nájemce neprodleně oznámit družstvu

    (viz čl. 13 g).

2) Kromě práva užívat byt má člen - nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí,

    právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním  bytu.

3) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním

    nájemcům výkon jejich práv.

Čl. 41

1) Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených

    s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání, v tomto stavu je  nájemce povinen jej udržovat a podle možností i zlepšovat.

2) Veškeré drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce

    (společní nájemci). Drobnými opravami v bytě nejsou opravy a výměny elektrických, vodoinstalačních,

    kanalizačních, plynových a topných rozvodů, společné televizní antény, domácích telefonů, ty jsou hrazeny

    z fondu dlouhodobých záloh na investice a opravy.

3) Výbor samosprávy může z technických nebo estetických důvodů stanovit odchylná pravidla upravující

    způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu.

Čl. 42

1) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady (hrazené z prostředků fondu dlouhodobých záloh na             

    investice a opravy), které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce družstevního  

    bytu ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a    

    požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez

    zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

2) Nepostará-li se člen - nájemce družstevního bytu o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu,

    má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj

    náhradu.

3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedl

    instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součásti bytu a patří družstvu.

Čl. 43

Člen - nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

Čl. 44

Člen - nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti,

kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození

odstranit a požadovat od něho náhradu.

Čl. 45

Člen - nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez

písemného souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad. Agenda a činnosti spojené s udělením souhlasu se zpoplatňují částkou schválenou shromážděním delegátů.  V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen - nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil a uvedl byt do původního stavu. 

Čl. 46

Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem člena-

- nájemce družstevního bytu. Provádí-li družstvo takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je

člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.  

Čl. 46 a

Domovní řád

Podrobnosti o způsobu užívání družstevních bytů, společných prostorů, zařízení domu a používání služeb

upravuje domovní řád družstva.

Čl. 47

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru)

1) Člen - nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné (oprávněné ekonomické náklady) za užívání

    družstevního bytu ve výši skutečných nákladů družstva vynaložených na jeho provoz a správu. Součástí

    nájemného je částka na tvorbu dlouhodobé zálohy podle odst. 8 a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním

    bytu (nebytového prostoru). 

2) Celkovou výši nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) dohodne

    družstvo s výborem samosprávy s přihlédnutím k předpokládaným nákladům. Nedojde-li k dohodě, stanoví

    jejich výši představenstvo.

3) Nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se platí zálohově

    vyjma poplatku na správu družstva a to měsíčně do 15 dne příslušného měsíce.

4) Rozdíl mezi zálohou na nájemné a skutečnými náklady vynaloženými družstvem na provoz a správu bytu

    (nebytového prostoru) za kalendářní rok, vyúčtuje družstvo se členem  nejpozději do 30.  června následujícího

    roku. Poplatek hrazený v nájemném na správu družstva se do vyúčtování nezahrnuje.

5) Vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užívání bytu (nebytového prostoru) se provádí odděleně pro každý   

    druh zálohy a je prováděno jedenkrát za kalendářní rok. Úhrada nesplacené části investičního úvěru včetně

    úroků (anuita), správní poplatek družstva a poplatek na SČMBD není předmětem vyúčtování.

 6) Vyúčtováním zjištěný přeplatek podle odst. 4 a 5 družstvo členovi vrátí nejpozději do šedesáti dnů po

    vyúčtování. Ve stejné lhůtě je člen povinen uhradit družstvu zjištěný nedoplatek. Přeplatek z nájemného podle

    odst. 4 může být na základě rozhodnutí členské schůze samosprávy převeden na dlouhodobou zálohu podle

    odst. 8.

7) Nezaplatí-li člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) zálohu na nájemné a zálohu na plnění

    poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit

    družstvu poplatek z prodlení ve výši 1(jedno)promile z dlužné částky za každý den prodlení.

8) Součástí nájemného je částka určená na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice. Její výši

    stanoví představenstvo v souladu s předpokládanými náklady na opravy, příp. výdaji na dodatečné investice

    v domě. Zůstatek rezervy fondu dlouhodobých záloh na investice a opravy se převádí do příštího roku.

9) Stanovení výše nájemného a záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob

    placení, stanovují zásady, které schvaluje shromáždění delegátů. Tyto zásady nemohou být v rozporu s obecně

    platnými právními předpisy

Čl. 48

1) Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho

    upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání.

    Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním  bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo.

2) Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním

    bytu pokud je družstvo řádně a včas neplní.

Čl. 49

Právo na slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne odstranění závad.

Čl. 50

Společný nájem družstevního bytu manžely

1) Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely.

2) Společný nájem družstevního bytu vznikne jestliže za trvání manželství, manželé nebo jeden z nich, se stane

    nájemcem družstevního bytu. Jestliže se stal nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství,

    vznikne společný nájem bytu uzavřením manželství.

3) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu

    družstevního bytu.

Čl. 51

Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů.

V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů,

týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

Čl. 52

Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne:

a) Rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu

b) Dohodou rozvedených manželů - společných členů družstva, popř. rozhodnutím soudu

c) Smrtí jednoho z manželů

d) Zánikem nájmu družstevního bytu

Čl. 53

1) Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů,

    který je členem družstva.

2) Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu

     z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho

     z nich soud.

3) Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem

    družstevního bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy

    družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel.

Čl. 54

Podnájem bytu (části bytu)

1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu

    nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem představenstva družstva. Porušení této povinnosti se

    považuje za důvod pro postup dle čl. 25 odst. 1.

2) Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem.

Čl. 55

Výměna bytu

1) Člen - nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem představenstva družstva dohodu o výměně

    bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu

    členských práv a povinností. Odepře-li družstvo bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud

    na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva.

2) Jestliže člen - nájemce družstevního bytu i nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový

    prostor s občanem, který není členem družstva, představenstvo družstva dohodu neschválí dokud se tento

    občan nestane členem družstva.

3) Jde-li o výměnu bytů v témže družstvu, nabývá dohoda platnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí

    představenstva družstva o souhlasu s výměnou. Jde-li o výměnu bytů v různých družstvech nebo o výměnu

    bytu družstevního za byt nedružstevní, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí

    posledního oprávněného pronajímatele příslušného k udělení souhlasu.

4) Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny

    bytů.

Čl. 56

1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou

    vysloven souhlas, jinak právo zanikne.

2) Nastanou-li u některého z účastníků dodatečně takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm  spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost

    k náhradě škody tím není dotčena.

Čl. 57

Zánik nájmu družstevního bytu

Nájem družstevního bytu zaniká:

a) Zánikem členství nájemce družstevního bytu podle čl. 21

b) Písemnou dohodou mezi družstvem a členem - nájemcem družstevního bytu ke dni stanovenému v dohodě

c) Písemnou výpovědí člena - nájemce družstevního bytu, ve kterém musí být uvedena lhůta, kdy má nájem

    skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce, není-li lhůta uvedena, skončí

    nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu

d) Výpovědí nájmu družstevního bytu s přivolením soudu podle § 711  odst. 1, písm. c, d, e, g, h (Obč. zákoníku).

e) Uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu

f) Převedením bytu do vlastnictví člena

Čl. 58

Bytové náhrady

1) Člen - nájemce družstevního bytu, jemuž zanikl nájem bytu, není povinen se z bytu vystěhovat dokud mu není

    zajištěna odpovídající bytová náhrada. I bez zajištění bytové náhrady je povinen se z bytu vystěhovat, jestliže

    mu není třeba poskytnout ani náhradní byt, ani náhradní ubytování.

2) Co se rozumí v konkrétních případech bytovou náhradou stanovuje Občanský zákoník § 712.

3) V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba  jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 - § 699 Občanského zákoníku. 

Čl. 59

Nájem nebytových prostor

1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů.

2) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo

    společného nájmu nevznikne.

3) Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje zvláštní předpis.

Čl. 60

Zajištění řádného využití bytů

1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům.

2) Zjistí-li družstvo, že člen přidělený byt bez vážných důvodů neužívá, popř. že užívá dva byty, vyzve člena, aby byt řádně užíval nebo provedl takové dispozice s bytem, které podle stanov jsou přípustné, nebo byt odevzdal družstvu. Nestane-li se tak, družstvo zpravidla požádá soud o přivolení k výpovědi nájmu družstevního bytu  (nebytového prostoru).

3) Byt nebo jeho část může člen - nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat

    i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem představenstva družstva. 

4) O trvalému užívání bytu k jiným účelům než k bydlení rozhoduje představenstvo. Trvalé užívání bytu k jiným

    účelům než k bydlení upravuje zvláštní předpis.

Čl. 61

Sloučení bytů

1) Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem představenstva družstva.

2) Představenstvo družstva povolí sloučení zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového

    prostoru členy domácnosti.

Čl. 62

Rozdělení bytu

1) Byt je možné rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva družstva.

2) Představenstvo družstva povolí rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití

    bytového prostoru. Byt získaný rozdělením družstvo přiděluje podle pořadníku. Mimo pořadník přiděluje

    představenstvo družstva tento byt, jestliže k rozdělení bytu dojde na návrh člena - nájemce družstevního bytu

    ve prospěch příbuzného v přímé řadě, sourozence nebo jiných osob žijících s nájemcem ve společné domácnosti  po dobu nejméně tří let za předpokladu, že jsou členy družstva.

Čl. 63

1) Souhlas představenstva družstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního

    úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů.

2) V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a

    zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výšku členských podílů a zůstatek nesplaceného

    investičního úvěru připadajícího na příslušné byty.

Část VI.

Orgány družstva

Čl. 64

Orgány družstva jsou:

a) shromáždění delegátů

b) představenstvo

c) předseda

d) kontrolní komise

e) členské schůze samosprávy

f) výbor samosprávy

Čl. 65

Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let.

Čl. 66

1) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle zákona a stanov družstva spadají do jejich

    působnosti.

2) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu.

3) Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů.

    Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud zákon a stanovy neurčují jinak.

Čl. 67

1) Funkční období členů orgánů družstva činí pět let.

2) Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně.

Čl. 68

1) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat

    obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají

    za ni v rozsahu stanoveném zákonem.

2) Každému členu družstva přísluší oprávnění dle Občanského zákoníku v platném znění.

Čl. 69

1) Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán,

    který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí.

2) Člen družstva, který je do nové funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu,

    jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, který ho zvolil. Příslušný orgán musí  projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dozvěděl, nejdéle však do tří

    měsíců. Po marném uplynuté této lhůty se odstoupení pokládá za projednané.

3) Zvolení náhradníci členů orgánů družstva nastupují namísto odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení

    podle stanoveného pořadí.

4) Není-li náhradník zvolen, může povolat zastupujícího člena až do doby, kdy může být provedena řádná volba

    nového člena. Zastupující člen má práva a povinnosti řádného člena.

5) Ustanovení odst. 2, 3, 4 platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí.

6) Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad ustanovených shromážděním    delegátů, popř. i poskytnuta náhrada ušlé mzdy a nákladů spojených s výkonem funkce.

Čl. 70

1) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.

2) Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy

    statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti.   

Čl. 71

1) Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas.

2) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednací orgán usnést na hlasování

    tajném.

3) V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí

    prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu.

    Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné.

Čl. 72

1) Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o

    záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl. 

2) Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla ja zakončeno usnesením.

    Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věcí.

Čl. 73

1) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat:

    a) datum a místo konání schůze

    b) přijatá usnesení

    c) výsledky hlasování

    d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování

2) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k

    projednávaným bodům.

3) Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí.

4) Schválené usnesení shromáždění delegátů družstvo zveřejní způsobem v družstvu obvyklým.

5) Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu

    upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů.

6) Zápisy o jednání a usnesení shromáždění delegátů podepisují minimálně dva ověřovatelé zápisu zvolení

    shromážděním.

Čl. 74

Shromáždění delegátů

1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti

    družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost

    členské schůze.

2) Do výlučné působnosti delegátů patří:

    a) přijímat a měnit stanovy a jednací řád shromáždění delegátů

    b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise

    c) volit náhradníky členů představenstva a kontrolní komise a stanovit pořadí podle kterého náhradníci

        nastupují namísto odstoupivších členů představenstva a kontrolní komise

    d) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva

    e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat zásady hospodaření, zásady pro stanovení

        nájemného z bytů a garáží a úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním, směrnice pro tvorbu použití

        dlouhodobé zálohy na opravy a  investice, řádnou účetní závěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta

     f) schvalovat statuty fondů

    g) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu

    h) rozhodovat o odvoláních proti usnesení představenstva

    i) rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy

    j) stanovit zásady pro určování výše nájemného za užívání bytu (nebytového prostoru) a za plnění poskytovaná  s užíváním bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob placení

    k) rozhodovat o významných majetkových dispozicích a činnostech, při nichž majetková účast družstva

       přesahuje 500 000,-- Kč (viz čl. 3 odst. 3).

    l) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty 

    m) schvalovat zásady pro poskytování odměn funkcionářům družstva

    n) určovat volební obvody delegátů a stanovit počet delegátů na nejbližší volební období i podmínky volby

        delegátů

3) Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování týkající se družstva a jeho činnosti pokud si

    rozhodování o některé věci vyhradil.

4) Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí

    představenstva nebo předsedy družstva, kterými byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo

    stanovy družstva, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí do podání návrhu  neuplynuly více než dva roky.

Čl. 75

1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně.

2) Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do čtyřiceti dnů, požádá-li o to písemně:

    a) jedna třetina členů družstva

    b) jedna třetina delegátů

    c) kontrolní komise

3) Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných nejpozději osm dnů před zasedáním shromáždění

    delegátů. Písemné pozvánky dále obsahují datum, hodinu a místo jednání. Spolu s pozvánkou se zpravidla

    zasílají i písemné podkladové materiály.

4) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. Členové představenstva a kontrolní

    komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce. Hlas delegátů mají pouze členové představenstva

    a revizní komise, jestliže byli na samosprávách zvoleni za delegáty.

5) Při hlasování má každý delegát jeden hlas. Delegáta může zastupovat pouze zvolený náhradník (viz čl. 89

    odst. 2 písm. f).

Čl. 76

 

Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby

se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet je-li přítomna alespoň 1/4 delegátů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů.

 

Čl. 77

1) Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů pokud usnesení je v rozporu

    s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování

    námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu

    do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy

    se o jeho konání dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze

    podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky

    představenstvu.

2) Jestliže je důvodem návrhu podle odst. 1, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že

    o něm nehlasovalo, anebo, že obsah rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo,

    lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do

    jednoho roku ode dne konání shromáždění delegátů.   

        

Čl. 78

Představenstvo

1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech

    záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému

    orgánu. Představenstvo je oprávněno přijmout mimořádné rozhodnutí směřující k zabezpečení stabilizace

    družstva, toto rozhodnutí musí být následně schváleno shromážděním delegátů. Za svou činnost odpovídá

    shromáždění delegátů.

2) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy

    o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání.

3) Představenstvo má 5  členů.

4) Členové představenstva a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli

    mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.

5) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), (dále jen "předseda") a dva

    místopředsedy, u kterých zároveň určí jejich pořadí.

6) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10 dnů od doručení        

    podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.

7) Schůzí představenstva se mohou zúčastnit s hlasem poradním pověření členové kontrolní komise a zástupci

    odborové organizace pracovníků družstva.

8) Jednání představenstva se dále účastní pozvaní pracovníci správy družstva, případně výboru samosprávy.

9) Představenstvo je kompetentní rozhodovat o věcech technického charakteru týkající se oprav, rekonstrukcí,

    investic a provozu domů včetně vyhražených technických zařízení.

10) Představenstvo určuje výši nájemného za užívání nebytového prostoru a za plnění poskytovaná s užíváním

   nebytového prostoru, způsob jejich vyúčtování a způsob placení.

11) Představenstvo může rozhodnout, že rozhodnutí shromáždění delegátů se uskuteční „per rollam“. V případě rozhodování „per rollam“ zašle představenstvo všem delegátům  návrh rozhodnutí. Návrh rozhodnutí obsahuje:

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho ,odůvodnění,

b)lhůtu pro doručení vyjádření delegáta, která činí 15 dnů od doručení návrhu delegátovi,

c)podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí,

d)další údaje, určí-li to stanovy.

Čl. 79

1) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva

    jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva

    v pořadí stanoveném představenstvem.

2) Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda

    (popř. místopředseda) a další člen představenstva.

3) Členové nebo pracovníci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony nutné ke splnění

    uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním

    styku obvyklé.

4) Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace.

5) Představenstvo přijímá a odvolává ředitele družstva a určuje jeho hmotnou zainteresovanost.

6) Schvaluje sjednání půjček a bankovních úvěrů.

Čl. 80

1) Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen představenstva.

2) Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž

    současně předkládá i návrh usnesení.

Čl. 81

Předseda

1) Předseda je orgánem družstva, jemuž přísluší:

    a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva

    b) řídit běžnou činnost družstva (pokud je pracovníkem družstva)

2) Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu.

Čl. 82

Organizování práce představenstva

V této činnosti předseda družstva:

   a) svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání

   b) organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání

   c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva

   d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma

Čl. 83

Rozhodování o bytových otázkách

1) V této činnosti předseda:

    a) rozhoduje o rozsahu příslušenství družstevního bytu (nebytového prostoru) a o výši nájemného a úhradě

        za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru)

    g) uzavírá se členem - nájemcem družstevního bytu (nebytových prostor) dohodu o zániku nájmu družstevního  bytu podle ustanovení čl. 57

2) O žádosti členů rozhoduje předseda nejdéle do třiceti dnů od jejich podání.

3) O své činnosti podle odst. 1 informuje předseda představenstvo.

Čl. 84

Řízení běžné činnosti družstva

1) Pokud je předseda pracovníkem družstva řídí jeho činnost v postavení vedoucího organizace ve smyslu

    pracovně-právních a ostatních obecně závazných právních předpisů.

2) Pracovní poměr předsedy družstva vzniká volbou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce.

3) Není-li předseda pracovníkem družstva, řídí běžnou činnost družstva pracovník družstva určený organizačním

    řádem.

Čl. 85

Kontrolní komise

1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva.

2) Kontrolní komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhrady ztráty

    družstva.

3) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od představenstva jakékoli informace o hospodaření družstva.

    Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které

    mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní

    komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva.

4) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy.

5) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění  žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise.

6) Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo

    o svolání shromáždění delegátů.

Čl. 86

1) Kontrolní komise má 3 až 5 členů (o počtu členů pro dané volební období rozhoduje SD).

2) Členové kontrolní komise a její náhradníci se volí ze členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo   se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou  být členové představenstva ani členové výboru samosprávy a pracovníci družstva.

3) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise.

4) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na

    ostatních orgánech družstva je nezávislá.

Čl. 87

1) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.

2) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise.

3) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy

    na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří

    také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol.

   Čl. 88

Samospráva

1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh

    její působnosti.

2) Úkolem samosprávy je aktivizovat členy a umožňovat jim přímou účast na společenské a hospodářské

    činnosti družstva.

3) Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou členská schůze a výbor samosprávy.

Čl. 89

Členská schůze samosprávy

1) Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti  samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva. Členy samosprávy jsou všichni členové - nájemci družstevních bytů a členové - vlastníci bytů a nebytových prostor zařazeni do okruhu její působnosti.

2) Členská schůze samosprávy zejména:

    a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry

        činnosti družstva

    b) projednává návrh rozpočtu samosprávy v členění na jednotlivá střediska bytového hospodářství

    c) projednává výsledky hospodaření jednotlivých středisek bytového hospodářství a ukládá výboru

        samosprávy úkoly k odstranění zjištěných nedostatků hospodaření

    d) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu v počtu 3 až 7

    e) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti

    f) volí delegáty a jejich náhradníky na shromážední delegátů pro příslušné volební období  orgánů družstva

        v počtu stanoveném shromážděním delegátů, přičemž vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva může                                

        představenstvo určit, že každý z delegátů se nemusí volit stejným počtem hlasů

    g) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce na shromáždění delegátů

    h) rozhoduje o případném odchylném způsobu úhrady drobných oprav v bytě a úhrad nákladů spojených s

        běžnou údržbou bytů oproti čl. 41

    i) dává souhlas ke změně charakteru užívání společných prostor domu a k uzavření nájemní smlouvy, týkající

       se tohoto prostoru, stejně jako k nebytovým prostorům pronajímaných podle zvláštních předpisů

3) Členské schůzi samosprávy členů - účastníků svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostor)

    přísluší pravomoci uvedené v odst. 2 přiměřeně k rozsahu okruhu působnosti samosprávy a kromě toho jí

    přísluší:

    a) pravidelně projednávat zprávy výboru samosprávy a dodržování organizačního řádu svépomocné výstavby

        a stanovit vhodná opatření v případě jeho porušení

    b) pravidelně projednávat zprávy výboru samospráv o plnění harmonogramu výstavby, hodnotit přiměřenost

        čerpání na výstavbu určených finančních zdrojů a činit opatření k odstranění případných nedostatků

    c) projednávat zprávy výboru samosprávy o osobním a věcném plnění členů - účastníků výstavby svépomocí

        a činit opatření v případech neplnění závazků člena - účastníka výstavby svépomocí, stanovených ve

        smlouvě o jiném plnění na členský podíl

    d) navrhovat odstoupení od smlouvy o jiném plnění na členský podíl při výstavbě svépomocí v případech,

        kdy člen - účastník výstavby svépomocí narušuje výstavbu způsobem uvedeným v čl. 19, popř. na výzvu

        předsedy družstva se vyjadřovat k jeho návrhu na takové opatření

    e) projednat zprávu výboru samosprávy o závěrečném vyúčtování stavby, o vyhodnocení osobního i věcného

        plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a o konečné výši členských podílů

4) Pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků - právnická osoba  ztrácí samosprávy pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou vyhrazeny rozhodnutí společenství  vlastníků. Členové samosprávy se v tomto případě podílejí na rozhodování společenství způsobem stanoveným  v zákoně a čl. 97 těchto stanov.   

             Čl. 90

1) Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou do roka.

2) Členskou schůzi samosprávy členů - účastníků výstavby svépomocí svolává výbor samosprávy rovněž podle

    potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce

3) Výbor samosprávy musí svolávat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to:

    a) jedna třetina všech členů samosprávy

    b) představenstvo družstva

    c) delegát samosprávy

4) Nevyhoví-li výbor samosprávy žádosti podle odst. 3 do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat

    členskou schůzi samosprávy samo.

5) Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy, v případě, že členskou

    schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva.

6) O svolání členské schůzi samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědoměni nejméně

    osm dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích  tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy.

Čl. 91

1) Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy.

    V případě rozhodování podle čl. 89 odst. 2 písm. h) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů

    samosprávy.

2) Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů,

    může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat a

    rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém

    případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. Ustanovení tototo odstavce neplatí při rozhodování

    podle čl. 89, odst. 2, písm. h) a i).

3) Hlasování na členské schůzi samosprávy je veřejné, pokud členská schůze samosprávy nerozhodne jinak.

Čl. 92

1) Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem.

2) Člen, uživatel družstevního bytu a nebytového prostoru, které se nachází v okruhu působnosti různých

    samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich  výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na

    shromáždění delegátů.

3) Právo účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé - společní členové.

    Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech

    uvedených v odst. 2 může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy.

    Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů - společných

    členů na jedné z členských schůzí samospráv.

4) Člen, který má v jednom a tomtéž družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě

    společeného členství manželů, má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým

    manželem - společným členem, pouze jeden hlas. Pokud jeho samostatné členství a společné členství manželů

    se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasívní

    volební právo ustanoveními odst. 1 a 2.

5) Zásada účasti člena (manželů - společných členů) na členských schůzích samosprávy, jakož i zásada jednoho

    hlasu a pasivního volebního práva uvedená i v odst. 1 - 4 platí pro všechny druhy okruhů působnosti

    samospráv.

Čl. 93

Výbor samosprávy

1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a  je povinen řídit se jejími usneseními.

2) Výbor samosprávy zejména:

    a) plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy

    b) sleduje technický stav objektů středisek bytového hospodářství, upozorňuje družstvo na nutnost provedení

        oprav a údržby a spolupracuje při jejich zajišťování

    c) stará se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí objektů středisek bytového hospodářství a o ochranu

        životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy

    d) dbá na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu

        působnosti samosprávy

    e) podle pokynů představenstva sestavuje návrh rozpočtu v členění na jednotlivá střediska bytového

        hospodářství a po jeho projednání členskou schůzí samosprávy jej předkládá představenstvu

    f) zajišťuje plnění rozpočtu jednotlivých středisek bytového hospodářství, pečuje o správnost prvotních

       účetních a jiných dokladů a předává je družstvu k dalšímu zpracování

    g) podle místních podmínek kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na zajištění

       plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu (nebytového prostoru)

    h) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání rezervy a dodatečné investice bytového hospodářství jednotlivých

       středisek bytového hospodářství

    i) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření jednotlivých středisek bytového

       hospodářství, s ročním vyúčtováním nájemného za užívání družstevních bytů a nebytových prostor a

       úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu

    j) navrhuje představenstvu přidělení bytu mimo pořadník v případech uvedených v čl. 34 odst. 5

    k) na výzvu se vyjadřuje ke smlouvám o podnájmu bytu (části bytu)

    l) projednává návrhy představenstva na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své stanovisko

    m) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy

    n) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností

        a celkovým stavem družstva

    o) předkládá členské schůzi samosprávy návrhy podle čl. 89 odst. 2, písm. h) a i)

    p) na výzvu družstva se vyjadřuje ke smlouvám o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do

        nájmu na určitou dobu, uzavíraných podle čl. 38

    r) předkládá představenstvu návrh na zvýšení tvorby dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice v

        takové výši, aby odpovídala potřebám k zabezpečení řádného technického stavu objektu a jeho vybavení

    s) rozhoduje o použití dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice, k úhradě nákladů družstevně spol.

        potřeby, popř. jiných nákladů a výdajů

     t) rozděluje odměny členům výboru samosprávy z  finančních prostředků samosprávy

3) Výboru samosprávy členům - účastníkům svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostor)

    přísluší činnosti uvedené v odst. 3 přiměřeně k rozsahu okruhu působnosti samosprávy a kromě toho výbor

    samosprávy:

    a) zúčastňuje se svými zásupci vypracování harmonogramu výstavby jako součásti projektu organizace

        výstavby

    b) sleduje plnění harmonogramu výstavby a kvalitu provedených prací a navrhuje družstvu i členské schůzi

         samosprávy opatření k dodržení stanovené doby výstavby a její kvality

     c) zúčastňuje se svými zástupci vypracování smluv o jiném plnění na členský podíl mezi družstvem a členem

         - účastníkem výstavby svépomocí

     d) pravidelně odsouhlasuje s vedením stavby evidenci osobního a věcného plnění členů - účastníků výstavby

         svépomocí, hodnotí rozsah a kvalitu jejich prací a v případě potřeby působí na zvýšení jejich pracovní

         morálky, o svých zjištěních a opatřeních podává zprávu členské schůzi samosprávy     

     e) kontroluje dodržování organizačního řádu svépomocné výstavby a o svých zjištěních podává zprávy členské schůzi samosprávy

     f) vyjadřuje se k žádostem členů - účastníků výstavby svépomocí o stavební úpravu nebo změnu dispozičního

         řešení anebo o zlepšení vybavenosti jim přidělených družstevních bytů a nebytových prostor a předkládá

         je představenstvu

     g) zúčastňuje se svými zásupci závěrečného vyúčtování stavby, vyhodnocení celkového osobního i věcného

         plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a stanovení konečné výše členských podílů. O výsledku

         podává zprávu členské schůzi samosprávy

     h) činnost výboru samosprávy, uvedená v bodech a) až e) a v bodě g) se přiměřeně vztahuje i na provádění

         výstavby základní technické vybavenosti uskutečňované v souvislosti s výstavbou družstevního domu

         nebo objektu s nebytovými prostorami

Čl. 94

1) Výbor samosprávy má 3 - 7 členů. Počet členů výboru stanoví členská schůze samosprávy před

    zahájením voleb.

2) Výbor samosprávy se volí z členů samosprávy tak, aby členové výboru samosprávy nebyli mezi sebou nebo

    se členy kontrolní komise manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.

Čl. 95

1) Výbor samosprávy zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu.

2) Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce.

3) Schůze výboru samosprávy členů - účastníků výstavby svépomocí svolává jeho předseda, rovněž podle

    potřeby, nejméně však jednou za měsíc.

4) O svolání výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru uvědoměni obvyklým způsobem

    nejméně tři dny před jejím konáním.

5) Výbor samosprávy může určit, že členské schůze samosprávy se budou konat formou dílčích schůzí samosprávy

6) Není-li zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo

    prostřednictvím pověřeného pracovníka. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži střediska bytového

    hospodářství příslušné samosprávy.

7) V rámci působnosti samosprávy  zastupuje správce tam, kde jsou vedle bytů družstevních i byty ve vlastnictví

    soukromých osob a vzniklo společenství vlastníků - právnická osoba, zastupuje družstvo jeho statutární orgán.

 8) Správce svolává v rámci společenství vlastníků alespoň jednou ročně shromáždění vlastníků.

9) Správce předkládá vlastníkům jednotek zprávu o činnosti správce, především o finančním hospodaření, stavu

    společných částí domu, jakož i o jiných významných skutečnostech spojených se zajišťováním správy domu.

10)Správce při zabezpečování správy domu se řídí pravidly pro hospodaření domu uvedenými v prohlášení

     vlastníka.

11)Při výkonu správy je správce povinen postupovat v zájmu společenství vlastníků. Právní úkony, k nimž je třeba  plné moci, může správce vykonávat na základě plné moci udělné mu vlastníky.

12)Jestliže vznikne správci v souvislosti s výkonem správy domu škoda, která jím nebyla zaviněna, jsou vlastníci

     povinni mu tuto škodu nahradit.

Čl. 96

Pomocné orgány

1) K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc  a nemohou nahrazovat orgán který je ustavil.

2) Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil.

3) Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je zřídil na návrh aktivu předsedů

    samospráv v té oblasti, které se zřízení pomocného orgánu týká a v nichž budou působit.  

4) Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.

Čl. 97

Zastupování družstva ve společenství vlastníků

1) Zastupování družstva ve společenství vlastníků se děje prostřednictvím:

    a) V samosprávách, v nichž je ustaven správce objektu, zastupuje družstvo jeho statutární orgán nebo jím

        pověřený člen statutárního orgánu nebo statutárním orgánem pověřená osoba.

    b) Statutární orgán může v jednotlivých případech již udělenou plnou moc odvolat, jde zejména o případy, kdy  zmocněnec neplní svoji funkci nebo jí plní tak, že by to poškozovalo zájmy družstva.

2) Pověřený člen (členové) statutárního orgánu družstva a zmocněnec hlasují ve společenství vlastníků v souladu

    s rozhodnutím statutárního orgánu družstva.

Část VII.

Hospodaření družstva

Čl. 98  

Financování činnosti družstva

Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, příp. z jiných zdrojů.

Čl. 99

Bytové hospodářství

1) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je středisko bytového hospodářství, které obvykle

    představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt, jehož výstavba byla samostatně financována nebo

    dům  vymezený zvláštním zákonem l), jestliže byl rozdělen na jednotky prohlášením vlastníka.

2) Činnost střediska bytového hospodářství se financuje z nájemného z bytů a nebytových prostor a z úhrad za

    plnění poskytovaná s jejich užíváním, z příspěvků vlastníků jednotek a  z jiných zdrojů.

3) Zálohové platby úhrad za služby spojené s užívání bytu (nebytového prostoru) družstvo vyúčtuje podle

    zásad schválených shromážděním delegátů.

Čl. 100

Ostatní hospodaření

1) Příjmy na úhradu nákladů a výdajů ostatního hospodaření získává družstvo zejména z tržeb za vlastní výkony,

    z příspěvků na správu, ze zápisného a jiných poplatků, příp. z dalších zdrojů.

2) Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska bytového hospodářství.

3) Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu. Zbylý zisk použije podle

    rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům do zajišťovacího fondu, příp. dalších zajišťovacích fondů a k

    rozdělení samosprávám.

4) Podíl samospráv na zisku, který je určen k rozdělení samosprávám, stanoví svým rozhodnutím shromáždění

    delegátů, které při svém rozhodování přihlédne i k případným závazkům samospráv, např. v platbách nájemného.

5) Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění delegátů:

    - ze zajišťovacího fondu

    - rozvržením na členy v poměru podle rozhodnutí shromáždění delegátů

    - snížením základních členských vkladů

    - kombinací výše uvedených způsobů

6) Při vykázané ztrátě z ostatního hospodaření družstva a při likvidačním schodku rozhodne shromáždění delegátů  o výši uhrazovací povinnosti členů, přesahující základní členský vklad. Uhrazovací povinnost člena nemůže  však přesáhnout trojnásobek členského vkladu. 

Čl. 101

Fondy družstva

1) Družstvo vytváří kromě základního kapitálu a specifických družstevních fondů, zabezpečujících zdroje

    družstevní výstavby, další vlastní zdroje na financování činností družstva.

2) Družstvo vytváří zajišťovacího  fond. Dále vytváří fond členských podílů, fond družstevní výstavby,

    doplňkový fond družstevní výstavby, fond dodatečných členských vkladů, příp. jiné kapitálové fondy,

    statutární fond bytového hospodářství, sociální fond, příp. další zajišťovací fondy.

3) Tvorba a použití fondů se řídí zvláštními předpisy, těmito stanovami a dalšími vnitrodružstevními předpisy

    schválenými shromážděním delegátů.

4) Fond členských podílů, fond družstevní výstavby, doplňkový fond družstevní výstavby, statutární fond

    bytového hospodářství a dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice, příp. fond dodatečných

    členských vkladů se evidují odděleně podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.  

Čl. 102

Základní kapitál

1) Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních a dalších členských vkladů.

2) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 100 000,-- Kč.

Čl. 103

Zajišťovací fond

1) Zajišťovací fond se tvoří ze zisku ostatního hospodaření. Družstvo doplňuje tento fond nejméně 10 % ročního

    čistého zisku až do doby, kdy výše zajišťovacího  fondu dosáhne částky 8 000 000,-- Kč. Fond se na základě

    rozhodnutí shromáždění delegátů může doplňovat i po dosažení této částky.

2) Zajišťovací fond se používá na úhradu ztráty střediska ostatního hospodaření, případně k převodu do jiného

    fondu tvořeného ze zisku.

3) Zajišťovací fond nelze rozdělit mezi členy za trvání družstva.

Čl. 104

Fond členských podílů

1) Fond členských podílů se tvoří z peněžního či nepeněžního plnění člena na členský podíl.

2) Fond se používá na financování investičních výdajů spojených s družstevní výstavbou, technickým

    zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu. Fond se snižuje při převodu družstevního  bytu (nebytového prostoru) z družstevního vlastnictví podle zvláštního zákona l).

Čl. 105

Fond družstevní výstavby

1) Fond družstevní výstavby se tvoří z poskytnutých příspěvků na družstevní výstavbu, splátkami investičního

    úvěru na družstevní bytovou výstavbu, příp. převodem z jiných kapitálových fondů nebo fondů tvořených ze        

    zisku.

2) Fond se používá na financování investičních výdajů spojených s družstevní výstavbou, technickým

    zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu. Fond se snižuje při převodu bytu

    z družstevního vlastnictví podle zvláštního zákona l).

 Čl. 106

Fond dodatečných členských vkladů

1) Fond se tvoří dodatečnými členskými vklady podle čl. 16.

2) Fond se používá na úhradu nedobytných pohledávek a na financování investičních výdajů při současném převodu do fondu družstevní výstavby nebo jiného kapitálového fondu.

   

Čl. 107

Statutární fond bytového hospodářství

1) Statutární fond bytového hospodářství se tvoří ze zisku ostatního hospodaření (nebytové prostory).

2) Fond se používá k úhradě ztráty střediska ostatního hospodaření, k  financování investičních výdajů při                     současném převodu do fondu družstevní výstavby a k financování technického zhodnocení.  

Čl. 108

Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice

1) Záloha se tvoří pravidelnými i mimořádnými příspěvky z nájemného a z úhrad vlastníků jednotek podle § 15

    zákona o vlastnictví bytů.

2) Záloha se používá na financování oprav, údržby, příp. dalších provozních nákladů, vnitropodnikových nákladů  a  na financování investičních výdajů, zejména rekonstrukcí, technického zhodnocení a modernizaci bytového  domu.

3) Způsob tvorby a  použití zálohy upravují směrnice družstva, základní výši zálohy odvozenou od plochy bytu

    stanoví shromáždění delegátů.  

4) Dlouhodobá záloha se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství, nevyčerpaná dlohodobá

    záloha se převádí do příštího roku.

Čl. 109

Sociální fond

1) Sociální fond se tvoří ze zisku střediska ostatního hospodaření ve výši podle rozhodnutí shromáždění

    delegátů.

2) Fond se používá na financování sociálních potřeb zaměstnanců družstva v souladu se směrnicemi družstva. 

    Fond se dále snižuje při zániku členství vlastníka jednotky jeho vypořádáním podle § 24 odst. 10 zákona o         vlastnictví bytů.

Čl. 110

Fond odměn

l) Fond odměn se tvoří ze zisku, o jehož výši na návrh představenstva rozhoduje shromáždění delegátů. O použití

   tohoto fondu rozhoduje předseda družstva. 

2) Fond se dále snižuje při zániku členství vlastníka jednotky jeho vypořádáním podle § 24 odst. 10 zákona o

    vlastnictví bytů.

Část VIII.

Zrušení, změna a likvidace

Čl. 111

1) Družstvo se zrušuje:

    a) usnesením shromáždění delegátů

    b) zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek

        úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu

        pro nedostatek majetku

    c) rozhodnutím soudu

2) O rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení družstva musí být pořízen notářský zápis.

3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. 

Čl. 112

Sloučení, splynutí a rozdělení

Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního

nástupce a vymezení obchodního kapitálu, který na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů

určí, jak se kapitál družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se vezme zřetel na oprávněné zájmy

jednotlivých členů.

Čl. 113

1) Při splynutí družstev přechází jmění a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé

    družstvo zapsáno do obchodního rejstříku.

2) Při sloučení družstva s jiným družstvem jmění slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímací družstvo  ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku.

3) Při rozdělení družstva přechází jmění družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva  byla zapsána do obchodního rejstříku.

4) V obchodním rejstříku se provede výmaz  zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím nebo

    družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo

    sloučeno, se provede rovněž k témuž dni.

Čl. 114

Převod části majetku družstva

Převádí-li družstvo jednotlivé obytné domy nebo objekty s nebytovými prostory jinému bytovému družstvu, musí s přejímacím družstvem dohodnout i převod členství nájemců družstevních bytů a nebytových prostor v těchto domech nebo objektech. K takovému převodu není třeba souhlasu členů - nájemců těchto bytů (nebytových prostor). Souhlasu nájemců je však třeba v případě, má-li být družstevní objekt odprodán jinému právnímu subjektu než družstvu. Současně s převodem jednotlivých obytných domů nebo objektů s nebytovými prostory převede družstvo převádějící družstvu přejímajícímu:

a) zůstatky všech fondů příslušných objektů

b) zůstatek půjčky poskytnuté peněžním ústavem na výstavbu převáděného objektu

c) veškerá ostatní práva a závazky týkající se převáděného majetku

Čl. 115

1) Soud může na návrh státního orgánu, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem,

    rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže:

    a) počet členů družstva klesl pod pět členů

    b) souhrn členských vkladů klesl pod částku 50 000,-- Kč

    c) uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny nové orgány,

         nebo byla porušena povinnost svolat shromáždění delegátů, anebo družstvo po dobu delší než dva roky

         neprovozuje žádnou činnost

    d) družstvo porušilo povinnost vytvářet zajišťovací fond

    e) družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti

    f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon

2) Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení

    navrženo.

Čl. 116

Likvidace družstva

1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace, likvidátory jmenuje shromáždění delegátů.

2) Likvidátoři jsou povinni vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který

    projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání předložen každému členu družstva.

3) Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního

    členského vkladu, popř. dalšího členského vkladu.

4) Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů

    navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné

    pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení

    likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců anebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být

    likvidační zůstatek rozdělen.     

5) Při likvidaci družstva se použijí přiměřeně ustanovení Občanského zákoníku.

 

Část IX.

Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu

(nebytového prostoru)

Čl. 117

1) Členové - vlastníci bytů mají stejná práva a povinnosti s výjimkou těch, které souvisí s nájmem družstevního

    bytu (nebytového prostoru) upravené v části V. stanov.

2) Pokud stanovy upravují povinnost platit nájemné za užívání družstevního bytu (nebytového prostoru), rozumí

    se tím u člena - vlastníka povinnost hradit náklady na správu a provoz domu včetně nákladů na opravy,

    rekontrukce a výměny společných částí a zařízení domu.

Čl. 118

1) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena zejména z čl. 12 a 13 je člen - vlastník povinen:

    a) Počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách, při nájmu bytu nebo jeho části a při jiném nakládání

        s bytem nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popř.

        spoluuživatelských práv.

    b) Udržovat byt (nebytový prostor) na svůj náklad ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas

         provádět potřebnou údržbu a opravy.

    c) Odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo společných částech nebo zařízení domu způsobil

        sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají.

    d) Zdržet se provádění úpravy bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled  domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn,

        vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechnika, STA, apod.). Současně je vlastník bytu povinen zajistit   předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a

        zdraví ostatních vlastníků. Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena. 

    e) Umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů, popř. domu jako celku a dále umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené  vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. 

2) Vlastník bytu má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování

    o společných částech a zařízení domu.

3) Do prvního dne, kdy spoluvlastnický podíl družstva na společných částech domu se sníží na méně než-li

    jednu čtvrtinu, zajišťuje správu domu - správce, stávající družstvo.       

Čl. 119

1) Další práva a povinnosti člena - vlastníka a družstva při zabezpečování správy a provozu domu související

    s vlastnictvím a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převedení

    družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce - člena bytového družstva.

2) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen

    povinen uhradit družstvu náklady, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu.

    Náklady tvoří zúčtovatelná záloha stanovená shromážděním delegátů a další vyúčtované skutečné náklady,

    které družstvu s převodem do vlastnictví vznikly.

3) V případě, že člen - vlastník svůj byt (nebytový prostor) pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit

    plnění všech povinností vůči správci - družstvu, které pro něho vyplývají ze stanov a ze smlouvy o převedení

    vlastnictví družstevního bytu (nebytového prostoru).

4) V případě převodu vlastnictví, popř. při uzavření nájemní smlouvy je člen - vlastník povinen oznámit tuto

    skutečnost neprodleně družstvu písemnou formou do 15 dnů od vkladu práva do katastru nemovitostí.

Část X.

Společná ustanovení

Čl. 120

1) Rozhodnutí orgánů družstva, dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva,

    se oznamují těmto členům nebo orgánům.

2) Lhůta k podání odvolání činí 15 dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí.

3) Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty nejpozději však do

    tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání

    nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno.

4) O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné,

    pokud stanovy neurčují jinak.

5) O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo, jehož rozhodnutí je konečné.

6) Představenstvo popř. předseda může rozhodnout o odvolání sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

Čl. 121

Podněty členů

O podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů

od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem.

Čl. 122

Doručování

1) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu,

    kterou člen sdělil.

2) Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených

    těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva.

3) Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí,

    nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna

    i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo pracovníkem družstva a člen její převzetí písemně

    potvrdí.

4) Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna:

    a) při doručování písemností funkcionářem nebo pracovníkem družstva, jakmile člen její převzetí písemně

        potvrdí

   b) při doručování poštou nebo jiným doručovatelem nebo jiným vhodným způsobem, např.prostřednictvím veřejné datové sítě jakmile doručovatel písemnost do vlastních rukou doručí (viz čl. 13 písm g), účinky doručení            

        nastanou i tehdy, jestliže pošta  či jiný doručovatel písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení  zmařil, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl.

Čl. 123

Počítání času

1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje

    se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty

    ne jeho poslední den.

3) Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí  lhůty původní.

4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den.

5) Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu, nebo jestliže byla podána na poštu nebo jinému doručovateli.

6) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode

    dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout,

    jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. 

Část XI.

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 124

Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho

členy, jakož i mezi jeho členy navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů,

jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov.

Čl. 125

O žádostech a odvolání členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností

nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov.

Čl. 126

1) Tyto stanovy byly přijaty shromážděním delegátů dne ……………..a nabývají účinnosti dnem………...ve znění dodatku ze dne 16.12.2013.

2) Tímto dnem se zrušují dosavadní stanovy družstva.

 

  

Stáhnout PDF verzi výpisu

  

  

  

Tagged under: Listiny,